Podlahy a zvířecí mazlíčci

Zatnuté drápky při „roztomilém“ protahování nebo loužička, i s takovými nehodami se musí vyrovnat podlaha v bytě obývaném lidmi a jejich zvířecími kamarády. Právě pejsek a kočička jsou asi nejčastějšími reprezentanty živočišné říše v našich zeměpisných šířkách, kteří svým životním stylem zatěžují i podlahové krytiny, protože jim na rozdíl od jiných zvířátek nestačí vymezený prostor v podobě akvária nebo klece.

• Pozor na psí charakter
• Odolnost proti poškrabání 
• Voděodolnost vůči loužičkám
• Špinavé packy a běžná údržba 
• Vítězí SPC krytiny nebo lamináty 

Výběr podlahy psíma očima

Asi neexistuje krytina, snad jen kromě keramické dlažby, kterou by pes nedokázal poškodit... Velikost a váha nejlepšího přítele člověka, které by se na první pohled mohly zdát nejdůležitější, paradoxně tolik nerozhodují. Významnější je charakter psa, zda je klidný nebo divočí, a jeho věk, protože štěně se chová jinak než starší pes. Vylučovací metodou se na první místo dostanou SPC krytiny, ale vezměme to popořádku.

Když začneme u dřevěné podlahy, tak do laku pes udělá drobné škrábance - ty zůstanou jen v laku, neproniknou do dřeva jako takového, ale budou vidět, zejména proti světlu. V olejované dřevěné podlaze pes také udělá škrábance -  v tomto případě zasáhnou přímo do dřeva, ale na druhou stranu zase nejsou tak patrné a když se podlaha znovu naolejuje, tak se škrábance zatáhnou a nebudou tolik vidět. V rámci dřeva by proto volba měla směřovat spíše k olejované povrchové úpravě. I když dnes si můžete vybrat i aktuální novinku, kolekci Life švédské značky Kährs s novou generací extrémně odolných laků právě vůči drobným škrábancům a poškozením. Ač je to dřevěná podlaha, u které se běžně neudává třída zátěže, tak v rámci testování byla zkoušena stejným způsobem jako laminátové podlahy a dosáhla odolnosti zátěžové třídy 33, tedy je vhodná pro komerční prostory.

Variantou jsou zmíněné vysoce odolné SPC (Stone Polymer Composit) podlahy s jádrem z drceného kameniva, např. české značky KPP, německé WINEO nebo švédské Kährs. Minerální SPC krytiny jsou totiž schopné na rozdíl od dřeva poradit si i s dalším potenciálním problémem, kterým je moč. Jednak je to tekutina a za druhé je to tekutina velmi agresivní. Pokud tedy majitel nemá jistotu, že se pes nevyčurá na podlahu, tak je nejvhodnější právě SPC podlaha, protože to je krytina odolná vůči vlhkosti.

I lamináty vydrží hodně, ale výrobci zdůrazňují, že je to odolnost pro klasický pohyb na krytině. Takže pokud se pes bude třeba dlouhodobě na jednom místě snažit vyhrabat díru a bude urputný, tak i laminátovou podlahu může poškrábat. V případě loužičky u laminátů hrozí poškození konstrukce krytiny, pokud tedy nemají speciální 100% voděodolný nátěr Aqua-Stop, kterým jsou ošetřeny spoje lamel třeba německé značky WINEO. Voděodolným vinylům z pohledu vlhkosti poškození nehrozí, ale zase jsou to měkčí krytiny, takže je větší riziko poškrabání.

Podlahám nesvědčí zatnuté drápky protahujících se koček 

Kočičky jsou, pokud jde o vyměšování, přece jen kultivovanější a ani nebudou do podlahy „zahrabávat kost“. To ale neznamená, že nejsou pro krytinu neškodné. Svým způsobem jsou zákeřnější – stačí si vybavit, jak se kočky umějí roztomile protáhnout ... a zatnout drápky a zarýt, když si packy přitahují k tělu. To samozřejmě zanechá stopy ve dřevě i ve vinylu, proto v případě koček opět vítězí SPC krytiny nebo lamináty.

Špinavými tlapkami po příchodu zvenčí se už dnes při odolnosti moderních krytin, resp. jejich snadné údržbě asi netřeba trápit. Ale jak mazlíčci zvládají hladké povrchy, aby jim to neklouzalo? Zvířata se velmi rychle přizpůsobí povrchu, po kterém chodí, z podkluzování tedy strach mít nemusíte.